Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

neděle 28. září 2025

Mámin kalendář 2026

 


Ještě začátkem týdne vypadalo, že 28. září v den sv. Václava, kalendář “každý den je dar”, který pravidelně v tento den rok co rok vydávám, nestihnu vydat.



Dnes vám mohu sdělit, že kalendář je na světě.
❤️


 A přesně takovou podobu má naděje. 
Když si člověk nebo lidé něco moc přejí, spojí se třeba celý Vesmír, aby se tak stalo. 🙏



Tady šlo jen o kalendář, tradici a můj slib.
Ale za pár dní půjde o mnohem víc…
O všechno. 
Mějme víru, lásku i naději.❤️🙏✌️


Vesmíre, buď nám nakloněn. 

A já Ti moc děkuji.
Díky, že můžu.

❤️




pátek 26. září 2025

Další kousek naděje


 Takto se rodí další Lavička naděje. 🙏 ❤️

Setkání s paní doktorkou Lucií Kavanovou 
ve Svitavské nemocnici bylo víc než nadějné.



Motivační projekt Lavička naděje, primárně určený pro onkologické pacienty dostává další rozměr. 
Tentokrát by její místo mělo být v blízkosti kostela sv. Josefa 
sousedící s psychiatrickou klinikou Svitavské nemocnice



Na tomto místě vzniká park, který mi doslova vzal dech. 
Místo, kde vzniká oáza klidu. Ano, přesně sem Lavička naděje patří. 

❤️


Ucítila jsem to celým svým bytím.

❤️





Zvedla jsem hlavu k nebi, zrakem zavadila o věže chrámu a poslala tam do výše nejdůležitější slova:

“Díky. Díky, že můžu.”

Tvořit a dávat naději všem, kdo ji hledají a potřebují. 



Když jsem sklopila oči, přímo přede mnou na zemi další kaštan. 

Možná znamení.
Jistojistě úžasný pocit, když vzniká další kousek naděje.
❤️






pondělí 22. září 2025

babí léto


22. září 2025 ve 20.19 hodin začíná podzim.

🍂 🍁

Vnímám tento čas, jako začátek babího léta.
Období, kdy odchází léto a přichází podzim.
Když jsem byla malá, myslela jsem si, že poletující chmýří vzduchem je právě to “babí léto”. Křehké, bílé a pomalé, jako babička.

 


Včera jsem u nás v lese za domem objevila místo, kde jich vzduchem poletují hejna. 
Přenesly mě zpátky do dětství.
Chytla jsem je do dlaní, pošeptala do dlaně přání o poslala po větru dál…
Jako kdysi dávno.
 ♥️




A pak jsem vyndala z kapsy mobil a tu křehkou krásu zachytila pro chladné dny. 
Jako takový ohříváček pro duši. 



Tak ať nám letošní podzim přinese hezké dny a splněná přání…🙏

neděle 14. září 2025

Narozeniny ❤️

“Máš ty narozeniny, Carolinko, co by sis přála k obědu? Mám upéct kachnu?” 



“Chci, aby ses nehonila v kuchyni. 
Můžeme někam na výlet?”



Tohleto byl úžasný nápad! 👍


Stihli jsme výborný oběd, špacír podél Vltavy, poděkování v chrámu za každý den a swingový koncert v parku pod širým nebem. ❤️




K Tvým narozeninám jen to nejlepší a moře skvělých nápadů, chvil a snů.
Ať jsi stále tak skvělá holka z Nebe. 🙏





neděle 7. září 2025

V zahradě

 


Místo ticha, kde létají včely, čmeláci 🐝 

Místo, kam přilétá múza.

Ona miluje ticho a já taky.

❤️

Tolik poznání mi přinesla…

Pojďte do mé zahrady…

Třeba vám vykouzlím hezkou chvíli.

❤️









O tenhle zbylej YTONG jsem už dlouho zakopávala.

 A tak jsem z něho udělala do zahrady patník s názvem 

“Anděl strážný” 

❤️






Mějte krásné dny a ať vás andělé strážní provází 

❤️







středa 3. září 2025

nátisk Zpověď srdce ♥️

 


Když žiješ přes dva roky příběh, co bere dech.

Když o něm píšeš knihu, až na dřeň s příznačným názvem “Zpověď srdce”♥️ 

A pak…

Zazvoní pošťák a přiveze první nátisk titulní strany.
Tohle je emoce, která zaplaví celé srdce a dojetím i zrak.
Tuhle pozitivní energii posílám po síti dál…

A jak se zpívá v provázející písni
 “odpovědí je láska”
❤️






čtvrtek 28. srpna 2025

Sad dětství

 



Včera jsem procházela sadem mého dětství.
Tím sadem, o kterém píši snad v každé z mých knih s duší.
Tím sadem, který mě přenesl v čase a prostoru zpátky do dětství.

❤️



Kupa spadaných jablek, které v hřejivém západu slunce omamně voní.
Zavírám oči a pod víčky vidím moji malou, drobnou babičku, která do zástěry sbírá jablka.



“Tyhle letní jsou ve štrúdlu nejlepší…”
 říká babička


Jdu v jejich šlépějích…
Suchá tráva pod mými kroky přímo šustí.
Doma babička krájí svým oblíbeným nožíkem jablíčka z kouzelného sadu.

❤️



Posloucháme z lampového rádia Hajaju. Na kamnech ohřívá v plecháčku meltu. O něj si brousí nožík. Ve starém pérovém křesle se choulím a příběh s vůní letních jablíček si ukládám do svého srdce.♥️ 

Po letech do knihy “Recept na štěstí?”

❤️





Jsou chvíle, které v nás zůstanou navždy.

❤️




pondělí 18. srpna 2025

Levandulové voňavé záložky

 



Pod širým nebem v Nebi tvořím levandulové záložky do mé sedmé knihy s duší.

❤️

Kniha Zpověď srdce vyjde na podzim a pro pro ty, kdo chtějí kousek navíc, připravuji limitovanou edici 30 záložek, které budou skutečně vonět po levanduli.





Zpověď je vždy osobní.
Stejně jako kniha Zpověď srdce.



A tak mě napadlo přidat k osobní knize i osobní záložku. 

❤️

Úplný unikát - ručně malované levandulové kvítko ke kterému když přičichnete budete v sedmém nebi a díky knize i v mém Nebi.
 🌿💜




Věrka 

❤️




sobota 16. srpna 2025

Ostružiny

 


Dole za domem, na svahu rostou planě ostružiny. 

Dostat se k nim a natrhat je, dá vážně práci.





O to větší překvapení a radost nám udělala dcerka, když jich domů přinesla nejednu plnou hrst a z nich udělala 
“červený zákusek”. 
❤️


Tohle jsou chvíle, které si zaslouží uznání.
A jsou to právě takové na první pohled obyčejnosti.




A ještě jednu maličkost tu pro vás díky Carolince mám.

❤️
“Mami, a co děláš s těmi videí, co posíláš každý den dědovi?”

“Nic…většinou je pak smažu.”

“To je škoda. Tak já ti založím Instagram a dávej je třeba tam.”









úterý 5. srpna 2025

Den výročí

 


Co jsem dala svému muži v den výročí svatby?

Hezký den 
❤️

Není třeba archivního vína, večeře ve vybrané restauraci nebo darů převázaných růžovou pentlí.


Ty největší krásy se ukrývají v maličkostech.




Uvařila jsem oběd s bylinkami, které mi vyrostly v zahrádce. 
Udělala koláč s jahodami, které přinesla Carolinka. 







A z bylinek, které zbyly udělala oblíbené máslo k rozpečenému pečivu. 





A pak po obědě jsme si úplně obyčejně povídali. 
Venku pod širým nebem.
Popíjeli jsme horkou kávu a vzpomínali…

❤️


“Vzpomínáš, jak našemu vztahu nikdo nedával vůbec žádnou šanci? Jak jsem slýchávala ještě dlouhá léta, že se k sobě nehodíme?
Dokonce mi bylo “věštěno”, že jednou tě budu vozit na vozíčku, kvůli našemu věkovému rozdílu. A pak jsi mě podpíral ty. Učil jsi mě chodit do schodů po operaci. Vzpomínáš?”



“Ta buchta se ti povedla…”

❤️




Někdy a myslím, že mnohdy jsou slova tak nějak navíc. 
❤️

A možná, že v tomhle je to kouzlo života.
❤️

Jen tak být.

Být rád… 

❤️






Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...